Lawrence Ferlinghetti se narodil roku 1919. Je často nesprávně zařazován mezi beatniky. Jeho dílo sice do tohoto hnutí do určité míry zapadá, ale ve skutečnosti se Ferlinghetti mezi beatniky jenom pohyboval. Měl v jejich řadách i mnoho osobních přátel, ale sám se mezi ně nikdy nepočítal. Ferlinghettiho dílo je opravdu rozmanité. Za svého života doposud napsal nespočet básní a také namaloval mnoho obrazů. Také je vlastníkem veleváženého knihkupectví a celý život pomáhal svým přátelům a vydával jejich knihy. Objevoval nové mladé talenty, protože věřil, že umělci jsou proti zlu a jsou nositelé lidskosti.Jeho dílo je těžko definovatelné. Jak poezie, tak výtvarné dílo. Svoji práci ale vždy staví do opozice s konzumní společností, kritizuje materialismus a oslavuje lásku, sex a svobodu. Na začátku své kariéry experimentoval s LSD, asi stejně tak jako celá beat generation. Svou poezii psal hovorovým jazykem a způsob jeho psaní byl blízký výtvarnému vidění. Od beatnické tvorby se Ferlinghettiho poezie lišila především angažovaností v politických otázkách. Ferlinghetti byl politicky aktivní, do značné míry pod vlivem prožité války. Jeho smýšlení bylo poměrně pacifistické, zvláště poté, co byl poslán do Nagasaki, pouhých šest týdnů po zničení města atomovou bombou. A právě toto je onen silný expresionismus, který vyzařují jeho díla, v postavách jsou viděl životní příběhy a osudy. Je to zvláštní styl projevu, ale je to výpověď jednoho člověka o celém dvacátém století.
Jeho práce byla dlouhá léta utajovaná, až do roku 1980, kdy byla objevena kurátorkou Ritou Bottomsovou a byla mu uspořádaná první velká výstava. O této doby je Ferlinghetti stálicí, která stále sleduje svoje zájmy. A za to mu vzdávám holt. Je těžké mít v dnešní době osobitý styl a neotřelý pohled na svět. A dále je těžké udržet si ho stále svěží přes půl století.
Žádné komentáře:
Okomentovat