Eurípidés versus fenomén současnosti (seriál)

Dá se vůbec srovnávat antické drama se současným seriálem? Něco co bylo napsáno pět století před naším letopočtem? Určitě v něčem je to stejné, ale podle mě toho zase tolik nebude. Pro srovnáváni jsem si vybral Eurípidéa. Náměty na své krvavé tragédie hledal ve starých bájích a mýtech. Byl velice novátorský, na svou dobu samozřejmě. Kritizoval skrz svá díla soudobé Athény, v jeho hrách se objevují otroci, hlavní postavy jsou ženské. Možná to všechno přinesl právě Eurípidés. Byl zastáncem na tu dobu velice odvážné myšlenky, že o našich osudech nerozhodují bohové, ale my lidé sami. Bohové v jeho hrách jednají jako smrtelníci. Již ve své době se zabýval psychologií postav, zatímco ostatní svět, jak se říká, lezl teprve po stromech. A když tento génius zemřel, odnesl prý sebou do hrobu i nejlepší athénské období moci a i celou demokracii (ve skutečnosti to byli Sparťané, ale když se toto datum tak hezky kryje).

Napsal více jak 80 tragédií, z kterých se v celku dochovalo 17. Asi nejznámější jeho dílo je Médeia. Je to tragédie láskou zhrzené ženy, kterou opustil milovaný manžel, kvůli jiné. Dceři samotného krále korintského. A tento král ještě ke všemu Médeiu vyhnal ze své země. Médeia chce pomstu, proto lstí zabije manželovi milou a dokonce přitom zemře i samotný král. Pomsty ale není nikdy dost a Médeia se rozhodne, že zabije i své dva syny, které společně se svým manželem tolik miluje. Je to dlouhé rozhodování, ve kterém ale nakonec vyhraje touha po odplatě a zrazená žena zabíjí své dva sny, aby její manžel trpěl.

A nyní se dostáváme do současnosti. Byl by takový scénář dnes vůbec přípustný? Představme si nějaký seriál, kde by se tyto věci děly. Úplně slyším to zděšení diváků. Dnešní rozmazlený svět potřebuje sice seriály, potřebuje se pravidelně dívat na své oblíbené hrdiny, ale oni přece nemůžou býti vrahy. Oni jsou přeci příkladem. Nemůžou ani trpět tím, že by jim někdo vyvraždil rodinu. A když už je v nějakém seriálu vrah, musí se vyšetřovat, musí to mít nálepku krimi a vrah musí být dopadem, protože žijeme přeci v dokonalém světě.

Dnešní náměty pro seriály jsou čistě rodinné. Každodenní problémy a jejich řešené nebo když už potřebují tvůrci přiostřit vklouzne do děje nová postava, která po pár dílech odhalí, že je vlastně sestra hlavního hrdiny. Ale v podobném podání to tu již přece jen bylo. Oidipus, který zabil vlastního otce, aby se oženil se svojí matkou. Ospravedlňuje ho jen to, že nevěděl, že je to jeho matka. Kdyby někoho takového dneska zatkli, řekli by mu ale, že neznalost neomlouvá. A jsme opět jsme na začátku, incest je v dnešní době vážné téma a o zabití již raději nemluvě.

Společné mají dnešní seriály a staré antické drama asi jen jedno, lásku. Láska květe v každém věku a i v každé době. Pro lásku je člověk schopen zabít, ale tenkrát si to i dovolili. Jen nám asi všechny milostné osnovy vyfoukli dávno před letopočtem a všechno co dnes vidíme jsou již jen kopie z kopie.

Bylo by asi zajímavé přenést Eurípidéa do dnešní doby a sledovat, co by ovlivněn touto dobou, napsal. Chtě nechtě by musel zapadnout do komerce, protože jinak by ho asi ukamenovali a to zrovna není moc v módě. Za všechno může doba. Dávno byla smrt na denním pořádku a lidé na šílené tragédi chodili ještě do divadla. Dnes kdybychom zabili hlavního hrdinu seriálu, rozbily by nám davy naštvaných fanoušků dlažebními kostky auta. Paradoxně nám ale nevadí utrpení dětí v Africe (možná by se o tom měl natočit seriál).